Patroni řádu

Sv. Lazar

Hlavní patron řádu

Symbolizovaný zelenou barvou (barva naděje). Patron malomocných a leproserií, dále řezníků, hrobařů, žebráků. Přítel Páně, dle Písma žil v Betanii se sestrami Marií a Martou. Když zemřel, Ježíš ho povolal živého z hrobu. Dle východní tradice se stal biskupem a mučedníkem na Kypru, dle západní tradice biskupem v Marseille.

Matka Boží Panna Maria

Symbolizována bílou barvou (barva čistoty).

Sv. Sofronios

Jeruzalémský patriarcha

Asi 560 - 638 na patriarším stolci od r. 634.

Asi od roku 580 mnichem v Egyptě, později v okolí Jordánu a nakonec od r. 619 v Jeruzalémě. Od roku 633 hlavní oponent monotheletismu. Krátce před smrtí zažil dobytí Jeruzaléma Saracény za kalifa Omara r. 637. Jeho svátek církev slaví 11. března.

Sv. Basil Veliký

Arcibiskup Cesareje v Kapadocii

Asi 330 - 379 jeden ze tří kapadockých otců (spolu s Janem Zlatoústým a Řehořem Theologem).

Po studiích v Cesareji, Konstantinopoli a v Athénách (351) na tehdy ještě otevřené pohanské akademii. Po krátké kariéře učitele rétoriky přijal křest a rozhodl se pro mnišství. Navštívil tehdy slavná místa mnišského života a sám se stal poustevníkem (358) u řeky Iris nedaleko Neocesareje. Později se vrátil na rodinné statky a tam založil vlastní malé mnišské společenství. Pozvání ke dvoru svého bývalého spolužáka z Athén císaře Juliána odmítl, ale vyhověl r. 364 povolání biskupa Eusebia do Cesareje, aby bránil pravoslavnou víru proti ariánskému císaři Valenovi. V tu dobu také přijal kněžství. Roku 370 nastoupil po Eusebiovi na katedru cesarejského biskupa a tento úřad zastával až do své smrti.

Mimo své učenosti a rozsáhlých schopností dosáhl sv. Basil i velké osobní svatosti. Společně s velkým organizačním talentem tak nesmazatelně ovlivnil východní mnišství, což trvá dodnes. Nesmrtelným památníkem Basilovy velikosti se stala také řada vybudovaných institucí, jež založil za branami Cesareje. Kromě chrámu a biskupské rezidence to byly špitál a hostel pro poutníky a chudé, v nichž zavedl na tehdejší dobu nevídaný systém péče o potřebné. Spolu se sv. Řehořem Theologem sestavili výběr z Origenových textů, nazvaný Filokalia. Svou teologii vtělil do spisů O svatém Duchu a tří Knih proti Eunomiovi. Jako pastýř a teolog vyvinul velkou snahu o smíření semiariánů s církví, resp. o jejich přijetí nicejského pojmu homoúsios (tj. stejné podstaty). A tak nedlouho po jeho smrti konaný II. všeobecný sněm (381) byl jakoby poctou jeho usilování. Jeho svátek slaví církev 1. ledna.

Bl. Gerard

Rektor jeruzalémského špitálu

Sv. Ludvík IX.

Ochránce rytířů

Sv. Alžběta Duryňská

Ochránkyně nemocných a chudých

Sv. Eleazar de Sabran